Rybí concerto. Nezaprší a nezaprší!
Ohaio gozaimas! Na snídaničku jsme dorazili odležené delikatesní palačinky, naskákali do auta (a to dokonce o parnáct minut dříve, než bylo plánováno) a jelo se do Matsuzaki – lázeňského městečka u moře. Na programu koupáníčko v moři a pobyt v termálních pramenech. A lélo jak z konve. Na to jak to bylo daleko, utekla cesta velmi rychle.


Dorazili jsme včas na oběd, hostil nás Mori San. Podávaly se ryby. Ryby s rybama, nadívané s rybou, v rybí polévce, syrové ryby, ryby z pekáče, ryby z grilu. A jako zákusek ryby. Krevety, mořská fauna. Mořská tráva, řasy. A ryby. S rybama. Cítíte ty ryby? Plný stůl ryb. Tedy skoro plný stůl ryb. Byl jsem první člověk v historii, který tam dostal nerybí oběd. Hurá!









Než jsme se nadáli, stáli jsme po ubytování v hotelu na štěrku pláže v plavkách a méně, nebo více statečně jsme lezli do vody. Ve vodě byly tisíce forem mořské fauny, některé smrtící. Naštěstí setkání s tou smrtící partou není při trošce opatrnosti úplně pravděpodobné, přesto ve mně bujará fantazie při pobytu ve vodě zařadila zpátečku. Kuřecí a Jiří se odradit nenechali. Ani deštěm. Zalezli jsme si do člunu plného horké vody a pozorovali fialové mračno na horizontu, jak se na nás valí. Rozpršelo se fest, auto daleko, chladivý déšť zhora a horká voda zespod ne a ne nás vyhnat na večeři.











Zodpovědný Jiří pak přece jen vyrazil pro auto a za všeobecného veselí jsme po jednom přeběhli a převlékli se. Na hotelu jsme dostali rozchod, zašli jsme si s Kuřecí do onsenu. Oblékli jsme se do onsen-kimona a šlo se do separé lázní v nejvyšším patře hotelu. Napaření a okoupaní jsme odkráčeli na V. I. P. večeři. Proč V. I. P. ? Neboť jsme na hotelu zařízenému exkluzivně a výhradně pro japonskou klientelu jediní nejaponci. A díky nadstandartním vztahům našeho průvodce se nám dostalo královského servisu. Vzpomínáme na rybí oběd? No tak na večeři bylo těch ryb ještě o něco víc. Skoro samá ryba. Naštěstí hotel o nejedlíkovi ryb věděl s předstihem a tak i zde proběhlo asi historicky poprvé nerybí menu.





A po večeři… Pssst! S Mori Sanem na tajné místo u vodopádu, kde se v noci prohánějí kromě jedovatých plazů také hejna světlušek. Unikátní zážitek, i když prý na ně byla zima a byly poněkud stydlivé. Co čert nechtěl, v noci moc fotit nešlo…


Juch! Okoupat ještě jednou do onsenu a spát…

