JAPONSKO 2019, Na posvátnou horu Minobu, 9.6.2019
Dnešní den začíná budíčkemv 7:00, je naplánovaná cesta na posvátnou horu Minobu, která je takovým Vatikánem buddhistické sekty Nichiren v Japonsku.
Po vydatné snídaní se vydáváme na cestu, čeká nás asi hodinka a půl cesty autem do hor, kde se nachází úpatí Minobu. Vcelku se nám zkazilo počasí, i přes relativně příznivou předpověd začalo pršet. Půl hodinky před cílem stavíme, někdo záchod, někdo kafé, někdo obojí.
Po příjezdu, za intenzivního deště a ochlazení, se vydáváme směrem k vrcholu Minobu.




Posvátné vrcholy se neměří na metry nad mořem, ani převýšením, ale počtem schodů, které mají poutníka očišťovat na jeho cestě za poznáním. Schodů k hlavnímu chrámu na Minobu je 297 a jsou rozdělené za 7 etap.
Po vystoupaní k chrámovému komplexu Kuonji, se před vstupem rituálně očistíme, vyzujeme boty a čeká nás prohlídka několika svatostánků, z dálky se pokloníme hrobce samotného Nichirena.






Po nasycení krásou honosných chrámů a pětipatrové pogody, pokračujeme směrem k vrcholu Minobu a zastavujeme v chrámu u paní Sakakibary, která je zde matkou přestavenou. Tady se pečuje o duše zemřelých a nenarozených dětí. Po krátkém pohoštění šlapeme vzhůru k naší poslední zastávce na Minobu. Je to 600 let starý chrám protikladů, které určuje postavení rukou 6 metrový Buddha, kterého chrání 1000 malých sošek Buddhů, kdy každý z nich má jiný obličej. Po dechberoucí prohlídce jdeme navštívit představeného chrámu, kterému je 47 let a vypadá na 20. Dostaneme k osvěžení zelený čaj a každý dárek pro štěstí.















Poté sestoupíme dolů. Za stále intenzivního deště se přesouváme přes údolí Motosupass do skanzenu Iashiynosato. Ten byl vybudován jako památka na neštěstí po sesuvu půdy v roce 1966, kdy celá vesnice byla zasypána. Jedna pamětnice událostí nás provázela po domě, zakusili jsme, jak se lidé dříve v domě ohřívali. Malý stůl jménem kotatsu, vyhřívaný zespod a zakrytý dekou, kam si dal člověk nohy. Ve skanzenu neodoláme ochutnávce opečeného mochi. To je sladkost z rýžové mouky plněná zeleninou nebo fermentovanýma fazolema anko.


Poslední zastávkou je Jukai, slavný les, kam odvážní Japonci chodí páchat sebevraždy. Aby nikdo nemusel složitě hledat mrtvé tělo, používají svoji Ariadninu nit. Temné a smutné místo, takový zapovězený les z Harryho Pottera.




