Astana, 1.5.2018 and bye!

1.5.2018, úterý
Dnes trávíme poslední den v hlavním městě a zítra bychom se měli přesunout o cca 1200 km dále na jihovýchod do Almaty. Z nabízených možností přepravy se nám nejvíce zamlouvá letecká doprava. Relativně levná a časově úsporná. Letenky se nám díky ochotné recepční podařilo zarezervovat a zaplatit. Opadla jedna starost, můžeme užívat studenou a větrnou Astanu na kole.
Máme na seznamu restů ještě tu Fosterovu pyramidu. Oblečení do svetrů a mikin nasedáme na kolo, když konečně dojedeme k cíli, nestačíme se divit. Pyramida v obležení ozbrojených vojáku a není šance se dostat dovnitř.
Nedá se nic dělat, zima je velká a nejbližší bezpečné místo je mešita. Dnes jsem o malinko drzejší a zapůjčuju si erární hidžáb. Protože jsem inkognito, lehnu si na zem a na pár minut usnu
Kuře mě donutilo vstát a přemýšlet o dalším postupu. Máme dnes naplánované dvě rodinné návštěvy a je čas hýbnout kostrou. A proto, že máme pud sebezáchovy, odhazujeme kolo a měníme ho za taxi.
S neteří od tety Darigy Akmiet máme sraz v dalším Fosterově monumentu Megasilk. Kdyby věděl, co s jeho mistrovským dílem udělá globalizace a komerce, pověsil by řemeslo na hřebík. Vcelku nechutný obchoďák, ale zase příjemná restaurace, kde nám milá Akmiet doporučí něco typického z kazašské kuchyně. Pojedli jsme, popovídali a s Akmiet se loučíme. Ona jde pokračovat ve studiu na nedaleké univerzitě a my utíkáme před zimou na Expo 2017. Velmi milé překvapení, tento druh akcí obvykle nemusím, ale kdy se člověk projde uprostřed Slunce, že?
Zůstala bych tu klidně do večera, leč máme další sraz asi za hodinku poblíž Bajterku, jak praví Kuřecí “Chupa chupsu”. Chceme ušetřit a zkoušíme MHD. Když řidič poté, co vystoupilo pouze Kuře, zavřel na další zastávce dveře a chtěl pokračovat v jízdě i se mnou, rozhodli jsme se, že to dojdeme raději pěšo.
Ve smluvenou hodinu se setkáváme se synovcem Darigy, Serikem. Serik nás naloží do taxi a jedeme do bytu jeho sestry Saltany. Připravili pro nás typické kazašské jídlo bešparmak, skládající se z koňského masa, brambor a domácích těstovin. Vynikající jídlo si zaslouží vynikající víno a vodku. Padlo několik lahví a všichni víme, že v nejlepším se má končit. Na mezinárodní ostudu to naštestí nevypadá.
Po úžasném večeru nás čeká připravená sauna s výhledem na osvětlené město.
Díky Astano za krásné tři dny, nezapomeneme na zážitky a třeba někdy na viděnou.

Leave a comment