JAPONSKO 2019, Kterak jsem přišla o čajové iluze v Evropě, 4.6.2019
Ráno se vzbudíme po asi 9-ti hodinovém spánku a zdá se být, že adaptace proběhla neobyčejně hladce. Počasí je nádherné a proto první japonská snídaně je servírovaná na terásce.
Po snídani vyrážíme do terénu poznávat místní lidi a kulturu.
Máme domluvenou exkurzi v rodinné firmě, která pěstuje, zpracovává a vyrábí svůj vlastní čaj. Pochopitelně zelený, kvalitní černý v Japonsku prakticky neseženete.
Po příjezdu na farmu nikde nikdo, šéf hnojil pole. Jirka nás tedy provedl výrobou sám, neskutečná alchymie. Utrhnu si jeden čajový lístek a žvýkám ho jak koku. Zajímá mě, jak ti Japonci dělají tu slavnou matchu a kde jsou ty mlecí kameny. Jirka mi s úsměvem vysvětlil, že ona tá matcha zas až taková pecka není a s pitím v Japonsku se od ní ustupuje. Ještě během dneška máme ochutnat nejlepší japonské čaje pana profesora přes čaje. To bych ale předbíhala.
Zanedlouho se objeví čajař, pan Sugiyama, zvaný šéf. Učíme se zdravit japonsky, podání ruky by nebylo to pravé ořechové. Slovo konničiwa a lehký úklon je ta správná cesta. Dáme šéfovi malou pozornost z České republiky a on nám nabízí fantastické čaje. Nakoupíme slušnou zásobu za rodinnou cenu a je na čase se přesunout.
Zastavujeme na oběd do restaurace, kde se servírují po domácku dělané nudle s názvem udon, dám si k tomu řasu wakame a plcnou mi tam syrové vajíčko. Vypadá to, že jsem na živočišné raw stravě. Dorazíme se druhým chodem, někdo ryba, někdo zelenina. Spláchneme to čajem a výprava pokračuje na vodopády. Po cestě zpět nabereme kolemjdoucí z Brazílie a společně s nima se zastavíme ve chrámu Yamamia. S dočasnýma spolucestujícíma se loučíme, oni pokračují po své ose a nás čeká návštěva továrny na saké. Necháme se provést, ochutnáme vzorky a nakoupíme zásoby na večer.
Předposledním programem dnešního dne je návštěva chrámu Sengen Taisha ve městě Fujinomiya, který ochraňuje město od sopečné činnosti hory Fuji. Zde se dozvíme, jak se buddhisti před vstupem do každého chrámu rituálně očišťují a jak si správně přát.
Posledním bodem programu je nástěva pana profesora Watanabe, mistra čajaře, výherce několika souteží a jednoho z mála, kdo může servírovat čaj samotnému císaři. Představí nám zelené čaje od top kvality až po prach, jehož kvality nedosahuje ani ten nejlepší zelený čaj přivezený do Evropy, matchy nevyjímaje. Dozvíme se, jak který čaj připravit, kolik nálevů, jaká teplota, atd. Zapomínám na matchu a zamilovávám se do senchy.
Teď už je večer, někdo pojí maso, někdo mušle, poklábosíme s Jirkou a Eri a hurá do postele. Čas usnutí někdy kolem půl třetí, prostě jsme to s tím čajem přepískli. Nebo nám chybí adaptace na místní čas?
PS: Mnoho zde vystavených obrázků vyrobil pan Jiří Rohan – pohotový a zkušený průvodce, připravený navázat tam, kde aerolinky selhaly.A ostatní vyrobila Kuřecí – ještě, že má svoji malou tabletku. Cheers!
Kuřecí Magical Mystery Tour 