JAPONSKO 2019, Z Tokia do Fuji – 3.6.2019
Po příletu do Tokia a vyřízení imigračních záležitostí si jdeme po 15 hodinách na cestách vyzvednout kufry, ale s partou Němců na ně čekáme zbytečně. Polské aerolinky nezklamaly, kufry zůstaly ve Varšavě. No nic, to už jsme kdysi zažili a raději se jdeme přivítat s Jirkou a Eri, kteří mají být našimi průvodci. Jirka, který v Japonsku žije 15 let a jazyk zvládá bravurně, dává slečně z aerolinek na sebe kontakt a my doufáme, že bagáž dorazí s dalším letem do Tokia.
Necháme se přivítat na opačném konci světa a nasedneme do auta, měla by nás čekat tří hodinová cesta do městečka Fuji, které má asi 200 000 obytel. Zkrátka takový japonský venkov.
Během cesty Kuře oslňuje Eri znalostí místního hmyzu, tudíž suzumuši a tentomuši nesmí být nikdy zapomenuty. Po asi hodince a půl zastavíme ve Fujinomii a zakoušíme pravé japonské jídlo, společně s výkladem jak správně jíst hůlkama. Eri shledala, že jsem velký talent. Na zbytek cesty do Fuji se napájíme matchou, někdo horkou, někdo studenou.
Po přijezdu do Jirkova domku, který se na následujících 14 dní má stát našim domovem, se rozloučime s Eri, která musí do práce. Vybalovat nemáme co, jdeme tedy na vycházku do nejbližšího obchoďáku a nakoupíme nezbytnosti na sebe. Poctivě schovávám účtenky, ty velmi brzy pošleme Polish airlines k proplacení.
Na večeři neodmítnu velkou porci výběru syrových rybek s olivama, kluci pojídají toasty. Přitom taková dobrota. Spláchnem to malou dávkou nepravého saké.
Večer se nese v duchu poslouchání skvělé hudby, radí nám totiž nejpovolanější. Jirka je kontrabasista České filharmonie, ale především zběh a velký rebel. Vypadá to, že si budeme rozumět. Je 22:10 místního času a je třeba tu zátěž tělu vrátit odpočinkem a taky se adaptovat na sedmihodinový časový posun. Tak daleko jsme od domova ještě nebyli.
Oyasuminasai!
Kuřecí Magical Mystery Tour 