Od prvního Jarmeku uběhlo 20 let, tudíž ani M-I jsme si nemohli nechat ujít oslavy příchodu Adventu, řádění čertů a pití svařáku v kombinaci se slivovičkou a medovinou.
Kuře vyrazilo k domovu o dva dny dříve, neboť se letos stalo hvězdou předjarmekové vernisáže a čekaly ho velké přípravy. Pečení buchet pro návštěvníky se stalo radostí a relaxem. Když ovšem zjistilo že pasparty, ve kterých mají být jeho fotografie vystaveny, “sežraly hladové myšky”, bylo po nadšení. No co se dá dělat, “mám přeci více než 24 hodin na to, abych sehnal nové”, říka si. Nakonec se po několikahodinovém shánění podařilo expresně objednat kýžené pasparty z Prahy s tím, že do oběda dorazí (začátek vernisáže byl v 18:30).
Já ješte plním nějaké pracovní povinnosti, odmítám lákavé pozvaní na večírek a pomalu se balím. Na cestu se vydávám až v pátek ráno a vezu s sebou našeho V.I.P. hosta z Prahy.
Cestou plním úkoly GPS a udávám polohu RegioJetu. Taky zjišťuju, že pasparty z Prahy nejen že nedorazily, ale dodavatel má navíc vypnutý telefon. Paráda, kuře je ale stále v klidu, což uklidňuje i mě (původně jsem si myslela, že klidnou mě dělá Lucky rumový lektvar, který jsme po cestě vyžahly).
Nakonec jako v pohádce všechno dobře dopadlo-pasparty dorazily, já a pančelka jsme dojely včas a střízlivé a Myša nás v pořádku dopravil až do Brumova. Zahodíme saky paky, dáme rychlou sprchu a necháme se Kubou Gajdošíkem dovézt až do místa konání akce…











Vernisáž byla moc pěkná, nejen fotky, ale i víno a pohoštění bylo moc povedené.
Text by: Hermína
Foto by: Kdoví?
PS: Speciální a hlavně veřejné poděkování všem, kteří s výstavou jakkoliv pomáhali! S kým jsme nestihli dát panáka díkuvzdání, ať se laskavě ozve!:)
PPS: Druhé speciální poděkování všem VIPs! (oni/ony už ví:)