České Švýcarsko III – den 2.

Den druhý byl naprosto tradiční (tedy jestli se dá po třetí návštěvě mluvit už o tradici)…

Jeden z nás dvou je natolik praštěný, že opouští teplý pelíšek a už o půl sedmé ráno vyráží ven do zimy “lovit obrázky”, načež leze ještě do ledové Kamenice a vrací se vymrzlý, s náběhem na revma a úlovkem, jehož kvalita není oslnivá…

Náš kvartet se záhy vypakuje, mírně před obědem (!) vyrážíme. Kamenice, soutěsky…

Lodičky a mocný vodostřik…

Další soutěska je zavřena, lodička se polámala, mnoho škody nadělala.

Hermína to zhodnotila okem kritickým. Když loď neplave…

Volíme jiný dopravní prostředek! Na rychlost našich mužů a krásu našich žen?

Dále směr Mezná louka, odtud kolem pískovcových skal na Pravčickou bránu. Ztratili jsme se jen jednou! A už ne tak hrozně jak posledně.

Tááák, tady je. Akorát tentokrát až nahoru nelezem, je tam nechutně MNOHO lidí, loučíme se s parťákama a jdeme domů, trošku spočinout, spánkový deficit nás udolává.

Hi, fešáku! Dáš mi taky práska?

Po sprše a oddechu kurs k Rakovi! Dobré jídlo, dožínkové pivko a šupky dupky do postýlky. Nevyspání dělá svoje… Zzzzzzz…