Den šestý. Probuzení po pohodlně strávené noci ve vyhřáté chatě do ticha a bohužel do psího počasí.
Mlha, drobný, za to o to vlezlejší déštˇ, prostě fakt počasí na draka. Rozhodneme se, že pochod po hřebeni z Gjendebu do Memurubu a odtud do Gjendesheimu rušíme, zase bysme se totálně zmáčeli a to jsme na konci dovolené nechtěli. Nehledě na to, že v horách zase nebylo vidět na půl kroku kvůli mlze, takže bychom si hřebenovku přes Besseggenskou úžinu vůbec nevychutnali…
Zde aspoň cizí foto Besseggenské úžiny, kterou jsme si museli nechat ujít:( Snad příště… Foto převzato z http://home.online.no/~arildji/nytt/ferie02/besseggen.jpg.
Tak trávíme dopoledne v klídečku na chatě, pak u krbu, povídáme, baštíme čokoládu a čekáme na loď do Gjendesheimu…
Potloukáme se po Gjendebu, zmokáme…
Normálně zvířátka Hermínku rády, tahle kočka ale ne. Vypadá to skoro mírumilovně, ty dvě se ale ve skutečnosti perou.
“Nečekám na loď, pádluju napřed. Potkáme se v Gjendesheimu:)” Ač zabírala mocně, loď se z trávy ani nehnula.
“Musí být jiná cesta, jak se dostat do Gjendesheimu rychleji…”
“Už to mám, doplavu tam!”
Nakonec jsme to Hermínce rozmluvili, že by si zmáčela ponožky a ať radši počká v chatě na tu loď.
Cink cink! Zazvonil zvonec a volnu v Gjendebu je konec.
Loď je tady, nahodíme bágly a lehce smutní máváme Gjendebu a norské přírodě, kterou tímto vlastně pomalu opouštíme…
Gjendesheim. Poslední tábor.
Ceně za hotel se vysmějeme, postavíme stan, všude mokro, my za tu cestu na lodi docela taky, skoro vděčně vlezeme do stanu a celkem brzo spíme…
Hajaja na dobrou noc…
Kuřecí Magical Mystery Tour 
